V dnešní době kdy hororům vládnou spíš agresivněji pojaté tituly, které jsou většinu času z prvního pohledu, prošpikované jumpscary, naháněčkami a hlavně minimalisticky vyprávěným dějem, není divu že hráčům poté utečou některé opravdu zajímavé hororové tituly.
Svěží vítr na poli vizuálních novel!
Dneska si vám dovolím něco více říci o, dle mého neprávem opomíjené sérii Spirit Hunter. Jedná se o sbírku, nyní dvou volně na sebe navazujících hororových vizuálních novel (Příští rok má vyjít dlouho očekávaný třetí díl). Než si ale více probereme poslední díl této série s podtitulem "NG", dovolte mi vám trochu tuto sérii přiblížit.
V roce 2017 se japonské studio Experience rozhodlo vydat první díl v jejich hororové sérii "Spirit Hunter". Což bylo upřímně poněkud zvláštní rozhodnutí když se vezme v potaz, že toto studio do té doby dělalo primárně krokovací RPG dungeony. Zcela upřímně, jejich začátky a styl jde poznat právě i v této hře.
Než se ale budeme zabývat samotným gameplayem, pojďme se nejdříve podívat na to, proč by vás tato série měla zajímat, tedy pokud holdujete hororům. Co asi nejvíce Spirit Hunter (dále už "SH") nejvíce odlučuje od konkurence je hloubka jejích příběhů. Největší lákadlo je totiž ten fakt, že velká spousta strašidelných příběhů které ve hře zažijete, vychází z reálných japonských "urban legends" a které jak sami víte, umí býti dosti nepříjemné.
Hlavní kostrou prvních dvou dílů je charakter, který buď je obdařen nějakým prokletím nebo neštěstím které ho sváže s nutností vyřešit různé folklorní záhady, aby z prokletí či jiné hrůzné události utekl.
Ukažme si příklad na prvním díle:
V něm hlavní hrdina zjistí že je čerstvým nositelem tzv "Death Marku", což má vzhled tetování ve stylu psího kousance. Jakmile někdo toto znamení obdrží, do pár dní zemře brutální smrtí. Aby toho nebylo málo, tak se náš hlavní hrdina ocitne v podivném barokním sídle, kde mu společnost dělá podivná panenka lidské velikosti spolu s novými návštěvníky sídla, kteří údajně toto znamínko mají. vy jste tedy nuceni přijít na původ vaše Death Marku a i na ten ostatních návštěvníků sídla. To hlavní co můžete udělat je jít po stopách folklórních legend, které údajně postavy zažili. Proto tu budete řešit příběhy ve stylu: Vytočení číselné kombinace v telefonní budce na okraji dálnice, legendu o bludné ženě ve svatebních šatech apod. Všechny tyto příběhy které budete řešit jsou skvěle napsané, doprovázené naprosto znepokojujícím vizuálem, který je také často doprovázený naprosto detailním ambientním zvukem.
Není to ale jediná věc která vás u hry bude držet, jelikož herní horory mají většinou jednu vadu, ploché charaktery a nebo se jim hra dostatečně nevěnuje. Tady to ten případ není, ve Spirit Hunterovi a zejména ve druhém díle jsou postavy v rámci žánrových možností, naplno vykresleny a hra vám i představí jejich motivace či náhled do jejich života. Což ale můžeme připisovat hlavně tomu že se jedná z větší části o vizuální novelu, takže je logické že tvůrci mají více prostoru na to plně rozvést příběh.
Jenže! Čtení textu není to jediné co ve hře budete dělat, on je to totiž z části i krokovací dungeon!
Už vám asi došlo proč jsem na začátku tvrdil že rukopis autorů jde lehce poznat. I tak ale nejde o RPG, nevylepšujete si tu staty. Spíše se jedná o takové více adventurní pojetí dungeonu a explorace.
Složení jednotlivých kapitol je tedy prosté, prvně se dozvíte o případu na kterém budete dělat a poté si vyberete parťáka se kterým budete vyšetřovat. Tahle složka hry je ale docela kruciální, pokud tedy chcete získat good ending apod. Každý z vašich potencionálních parťáků má totiž nějaké slabiny, něčeho se bojí nebo dokáže něco co jiný ne. Proto doporučuji hru často ukládat, jelikož většinou to zjistíte až časem zda jste zvolili špatně nebo ne. Jakmile jste tedy s parťákem ready, jste vysláni do dané lokace, ve které se pohybujete jako v klasickým krokovacím dungeonu. Akorát s tím rozdílem že tady po vás nejdou nepřátelé, ale spíše jako v klasické adventuře se snažíte hledat informace či prostředky pro vymýcení ducha daného místa.
Ono se to takhle může zdát poměrně jednoduché, ale na stranu druhou -hlavně první díl- je tu obtížnost poměrně vysoko. Vy totiž jednoduše můžete opomenout nějaký detail, informaci či předmět a při finální konfrontaci s entitou to můžete celé posrat. Je tu totiž více možností jak tuto konfrontaci vyřešit, buď entitě dopřejete klid či vysvobození a nebo jí násilím zničíte aniž by došla k vykoupení. Právě tohle má také celkový vliv na to jaký konec ve hře získáte, což kvůli nedostatečným nápovědám může být docela pain in the ass.
Naštěstí druhý díl o kterým se budeme více bavit už tyto postupy citelně zjednodušil a jelikož se odehrává v univerzu Spirit Hunteru -ale krom narážek na první díl nenavazuje- tak se i jedná o skvělý vstupní bod pro hororové fanoušky!
Spirit Hunter:NG
Pojďme si po vyčerpávajícím úvodu konečně něco více říci o druhém díle, na který se tento článek přeci jen zaměřuje. Bylo ale nezbytné vám sérii takto obšírně představit aby jsme se už těmito popisy nemuseli dále zabývat.
V tomto díle se vžijeme do role delikventního mladíka Akiry, kterému zemřela matka a dostal se do péče její sestry. Ta sama vychovává svojí malou dceru, žije sama a k tomu, že vlastní svůj vlastní bar je také hororovou spisovatelkou. Má toho hodně a tak Akira je často nucen svojí novou sestru hlídat, jednoho dne ale objeví před dveřmi svého bytu tajemnou černou kartu na které stojí: "Hra začíná". Tím se odstartuje kolotoč děsivých událostí, které vyeskalují ztrátou sestry a zapletením se do smrtelné hry.
Tu hru ovládá jistá bytost se vzhledem panenky lidské velikosti, účelem této hry je vždy vymýtit ze světa entitu/ducha kteří okupují náš svět a jsou součástí legend. Ne, nejde o japonskou variaci Ghostbusters, ti si myslím že by hodně rychle skončili kdyby se s nějakou touhle entitou dostali do křížku. Tady totiž vyblitá ektoplazma je to poslední čeho by jste se měli bát.
Právě tyto úkoly které máte plnit jsou opravdu skvěle napsané a vy se zaplete do vyšetřování různých reálných folklórních japonských legend, samozřejmě upravených pro fungování příběhů. Vypíchnu třeba hned váš první případ.
Budete totiž vyšetřovat legendu která se údajně stalo v jednom parku, říká se totiž když o půlnoci hodíte do rybníčku kámen, uvidíte se před vámi zjevit těhotnou ženu která teskní po dítěti. Údajně když se vám zjeví tak do pár dní zemřete a to pravděpodobně na utopení.
A tohle je teprve ten nejméně zajímavý příběh, ale i tak je zábavný a skvěle napsaný. Jo, to je vlastně hlavním tahounem celé hry, scénář. Díky tomu entity které tu potkáte mají hnací motor, mají důvod proč to dělají (jelikož tu zůstavají když v jejich smrti byli silné negativné emoce), nejsou černobílé a hlavně mají skvěle podanou a napsanou backstory.
K tomu navíc i dopomáhají postavy, které tu nefungují jen aby jste měli parťáky do týmu, ale opravdu celému příběhu přidávají další dynamiku a také se nejedná o ploché charaktery. Setkáte se tu s vaším nejlepším kámošem co je synem hlavouna Yakuzy, holkou která miluje okultismus ale musí to kombinovat s prací idola, novináře který je závislý na hazardu a sarkastickou kouzelnici. I když to zní jako ujetá parta, tak vám garantuji že si každého zamilujete, hra totiž i přes hlavní příběh si vždy udělá čas, aspoň na chvilu, na svoje protagonisty a i když to má za následek, že je tu opravdu velké množství dialogů, tak to ve výsledku za to stojí. Dále jen dodám že i když se jedná o japonskou hru, tak se tu s humorem drží poměrně zkrátka, ano jsou tu klasické tropy, ale jsou značně umírněné. Nemluvě o tom že témata která se tu často řeší jsou velmi drastická a pro slabší povahy tato hra není určitě. Nevím jestli bych tu některé části zařadil přímo do explonation žánru, ale minimálně s ním v některých částech značně koketuje.
Ono i díky tomu pak můžeme vděčit za to že emocionální části příběhu mají nějaký efekt!
Oka dobrý, ale jak se to hraje?!?!?
Popsal bych to asi jako vizuální novelu skloubenou s adventurou. V principu to funguje takto: Máte tu část jde o klasickou vizuální novelu, jenže jakmile jdete na vyšetřování, hra se přepne do pohledu z první osoby a stylem to právě připomíná krokovací dungeon. Právě v této vyšetřovací části řešíte různé hádanky, hledáte předměty a snažíte se o entitě zjistit co nejvíce a sesbírat co nejvíce potřebných předmětů aby jste jí mohli dát potřebné vykoupení. Pokud, ale nenajdete potřebné předměty pro vykoupení, nezbývá vám poté nic jiného než ducha zničit, což má ale negativní dopad na příběh. Není to ale to jediné co vám může pokazit postup v příběhu či ho ovlivnit, máte tu totiž různé akční momenty kdy se například musíte rychle rozhodnout aby jste se dostali z prekérní situace apod.
Což právě v tomto možná tkví asi ten největší problém pro hodně hráčů a tím je obtížnost. Ano, je pravdou že je to mnohem jednoduší než jednička, jenže i tady vás hra dokáže slušně potrápit a to hlavně pokud nejste zvyklí průběžně ukládat. Často se vám totiž může stát že při finalním střetu s duchem nebudete mít potřebné předměty, nebo se špatně rozhodnete a jste mrtví a musíte si nahrát poslední uloženou pozici. Oni totiž ty rozhodnutí jsou poměrně špatně vymyšlené, jelikož často opravdu nevíte co máte zvolit za odpověď, jelikož z jejich vyznění není výsledek moc patrný. Je sice pravdou že občas se vám hlavní hrdina opravdu znatelně snaží napovědět a probereme s vámi všechny fakta po lopatě, ne vždy to ale stačí a to možná i kvůli třeba chybkám v překladu.
Když už jsem zabrousil do té kritiky, tak si ještě neodpustím říci že pro někoho může být velké mínus absence dabingu a to že soundtrack obsahuje cca 6-8 tracků, což je na dvaceti hodinovou hru docela málo. Přitom hudba ve hře je opravdu kvalitní a atmosferická a i když některé skladby uslyšíte vícekrát, vadit vám nebudou, tedy mě nevadili :)
Ve výsledku se jedná tedy o skvělé pokračování, které je osvěžující hlavně v době kdy horory zapomínají na charaktery a osobní stránky příběhu a jdou spíše přes brutalitu a jumpscary a zapomínají na lidskost, ta právě sérii Spirit Hunter rozhodně nechybí. Na škodu tak jedině je že kvůli její ukecanosti a místy těžkopádnosti si nenajde tolik hráčů kteří by to ale ve výsledku ocenili.
PS: Ti kteří hráli Spirit Hunter: Death Mark, zkuste i přes vlažnější přijetí tento díl, je to fakt asi o třídu lepší a mechaniky jsou vybroušenější!
95%
Komentáře
Okomentovat